Krom NPB, které jsou doménou chirurgie, je nejzávažnějším stavem v gastroenterologii krvácení do trávicího traktu. Za nejčastější příčinu je považována vředová choroba.Příznaky krvácení:

  • meléna – černá dehtovitá stolice, charakteristického zápachu (dochází k ní při ztrátě krve >100ml)
  • hemateméza – zvracení jasně červené, nenatrávené krve → hlavně z jícnových varixů
  • hematochézie – průchod čerstvé krve, není natrávená jako meléna → zdrojem může být i masivní krvácení z hGIT

Anatomické poznámky

Stavba stěny

Mukóza
Submukóza
Muscularis propria
Seróza

Krvácení do hGIT (horní části GIT)

Epidemiologie:

Incidence v ČR je 100-150/100 000. Až 80% je krvácení do hGIT s 10% mortalistou. Nejčastěji z příčin peptického vředu žaludku nebo duodena (40 %)  ve 30 % variceálního původu (nejčastěji u alkoholiků z potrální hypertenze), zbytek příčiny polékové, divertikuly atd.

Zdroje krvácení:

  • jícnové varixy (nejčastěji  abusus alkoholu) s jaterním onemocněním nebo cirhózou jater
  • žaludeční eroze (eroze = dosahuje jen k muscularis mucosae)
  • peptickýho vřed (v jícnu nebo duodenu) je nejčastějí arteriální → hemateméza
  • žaludeční ulcerace – každou je nutno bioptovat až do úplného zhojení (x malignita)
  • další zdroje (stresové vředy, polékové vředy, hiátová a paraezofageální  hernie, Zollinger Elisonův  syndrom, divertikly žaludku a duodena)

Krvácení do dGIT (dolní části GIT)

Epidemiologie

Incidence v ČR je 100-150/100 000. Až 80% je krvácení do hGIT s 10% mortalistou. Z tlustého střeva a konečníku 74 %, cévní malformace 26 %, divertikuly 21 %. Na rozdíl od hGIT v 80-90 % spontánní zástava (ale až 25 % recidiva).

Zdroje krvácení:

  • divertikulární choroba
  • Meckelův divertikl
  • ulcerózní kolitida
  • solitární vřed rekta
  • koagulační poruchy

Krvácení obecně

Klinický obraz:

Meléna, hemateméza a hematochézie (viz výše). Známky šoku při ztrátě >500 ml, progresivně se vyvíjí tachykardie, hypotenze, malátnost, oligurie až anurie, bledost dušnost a poruchy vědomí.

Diagnostika:

SCINTI značenými erytrocyty, angiografie

Dělení krvácení dle Forresta:

1A a 1B vyžaduje hospitalizace na JIP

  • 1A – arteriální = stříká
  • 1B – venózní = teče
  • 2A – na spodině viditelná céva
  • 2B – přisedlé koagulum
  • 2C – černá spodina
  • 3 – čistá spodina

Terapie:

Terapeutická péče je multioborová (chirurg, angiolog, gastroenterolog). Riziko aspirace (intubace). Diazepam (anti. → flumazenil) + opiát (anti. → naloxon) → útlum dechového centra. Po dvou neúspěšných pokusech o endoskopickou hemostázu je indikována chirurgická revize.

  1. zjištění celkového stavu pacienta (TK, P, satO2) – hlavně tachykardie a hypotenze (!)
  2. dotázání se na obtíže, podle možností anamnéza
  3. žilní vstup: 2PŽK nebo 1CŽK
  4. KO (rel.leukocytóza, trombocytóza, QUICK) + biochemie (Na, K, Cl, urea, kreatinin, ALT, AST → mitochondriálně, těžší poškození, GMT → stáza, ALP, bilirubin)
  5. volumoterapie →  hyperosmotické (Dextran, plazmaexpandéry – Tensiton), isoosmotické (Ringer laktát) a hypoosmolární (fyziologický roztok) roztoky
  6. podle saturace O2, dle stavu zvážit intubaci
  7. indikovat urgentní endoskopii

Odlišit variceální a nevariceální krvácení  → odlišná terapie:

Variceální krváceníNevariceální krvácení
TerlipresinPPI – (Omeprazol 80 mg i.v. potom 8 mg/hod i.v. kont.)
injekční metodyinjekční metody – tkáňová lepidla adrenalin (1:10 000)
ligacemechanicky – hemostatické klipy
balonová tamponádatermokoagulace